Diamantová technologie

Stojan je potřebný u větších průměrů a hlubších prostupů, kde je nutné udržet kolmost a rovnoměrný posuv. Ruční vedení postačuje u menších průměrů a krátkých otvorů. Stojan zároveň zachytí reakční moment, který u velkých korunek přesahuje možnosti ručního vedení. Diamantová technika se proto volí vždy podle konkrétního materiálu a hloubky prostupu.

Mokrý provoz chladí nástroj, odplavuje kal a výrazně omezí prašnost, vyžaduje ale přívod vody a její odvedení. Suchý provoz je rychleji připraven a hodí se pro krátké zásahy, vzniká však velké množství jemného prachu a je nutné odsávání. Ne každý nástroj je pro oba režimy určen.

Nejčastější příčinou je zaleštění segmentů, kdy jsou diamantová zrna zapuštěna v pojivu a nemají řezný účinek. Pomáhá několik řezů do abrazivního materiálu, který pojivo obrousí. Zvýšení přítlaku postup nezlepší, pouze nástroj přehřeje.

Tvrdý beton s kamenivem vyžaduje měkčí pojivo, aby se zrna průběžně obnažovala, abrazivní materiály naopak tvrdší pojivo. Pro železobeton je nutný nástroj určený pro řezání výztuže. Nesprávná kombinace vede buď k rychlému opotřebení, nebo k zastavení postupu.

Je nutné zjistit polohu výztuže a vedení, protože přerušení nosné výztuže má konstrukční důsledky a zásah do rozvodů představuje bezpečnostní riziko. Používá se detektor a projektová dokumentace. U zásahů do nosných prvků je nezbytné stanovisko statika.