Speleologové hledají nejhlubší jeskynní systém v Evropě
Skupina speleologů patřících k Ario Caves Project pátrá po nejhlubším jeskynním systému v Evropě v severním Španělsku – a pro svůj dobrodružný sestup do hlubin potřebují správné nástroje.
„O tom, co nám leží pod nohama, víme méně než o Měsíci,“ říká profesionální speleolog Axel Hack. Co začalo jako dobrodružství, se s lety vyvinulo v něco, co pro něj znamená mnohem víc. Se svými kolegy speleology se snaží trochu osvětlit tajemství skrytá daleko v hlubinách Země: „Aby je mohli lidé ocenit, chránit a zachovat,“ říká Hack, když hovoří o důvodech své mise. Od roku 2012 se účastní Ario Caves Project. Mezinárodní expedice zkoumají jeskynní systémy plošiny Ario v „Picos de Europa“, pohoří na atlantickém pobřeží severního Španělska, více než 50 let.
Týmu výzkumníků se již podařilo objevit a zmapovat několik jeskyní v mohutném vápencovém masivu. Dodnes není známo, zda jsou všechny jeskyně propojené, a tato zvědavost inspirovala speciální výpravu v létě 2017: Výsledky expedicí z dřívějších let zvýšily naději, že mezi dvěma nejdůležitějšími jeskyněmi „C4“ a „2/7“ existuje přírodní spojení. Testování barevných stop ukázalo, že přinejmenším z jedné jeskyně do druhé, níže položené, tekla voda. Výzkumníci si proto uvědomili, že jsou o krok blíže k odhalení jednoho z nejhlubších jeskynních systémů v Evropě.
Pro expedici bylo zapotřebí početné vybavení, které do základního tábora původně dopravovali osli. „Do jeskyně se vše přemisťovalo v přepravním balení vyrobeném z plachet na nákladní automobily. Tahali jsme je za sebou, i když jsme se museli protahovat nejužšími otvory,“ řekl Hack. Některé části jeskyně vyžadovaly náročné lezecké schopnosti: „Proto jsme potřebovali nářadí – provazové žebříky, lana, kolíky, akumulátorová vrtací kladiva – na které bychom se mohli spolehnout v každé situaci,“ pokračoval Hack. Popsal podmínky v jeskyni jako náročné pro lidi i stroje. „Vlhkost zhruba 80 procent, teplota sedm stupňů a nánosy jílu. Zanedlouho se všechno slepilo dohromady.“ Byl to mimořádně náročný test pro dvě akumulátorová vrtací kladiva, kterými vědce podpořila společnost Bosch. S jejich pomocí se jim podařilo projít zdánlivě nepřístupnými částmi neprozkoumané jeskyně.
Před dosažením síně „Sanctuary Hall“ v „C4“ – objevené v roce 2016 – museli jeskyňáři před založením tábora nejprve pokořit „Monster“, šachtu hlubokou 180 metrů. Cesta do nitra hory trvala šest hodin. O 650 metrů níže potom expediční tým narazil na proud, který vedl ke sběrači. V tomto místě již dále nemohli jít po nohou. Jeden jeskyňář sledoval tok vody v hloubce 30 metrů a ostatní šplhali okolními šachtami, aby nalezli suché spojení s jeskyní „2/7“.
Při hledání průchodu hrály významnou úlohu dvě vrtací kladiva. Jeskyňáři je používali pro upevňování skob při zlézání četných šachet. „Než jsme začali pracovat s vrtačkou, museli jsme zkontrolovat pevnost skály kladivem. Tak se zjišťuje, jestli se nebude vrtat do odlupující se horniny. Pevný základ je důležitý, aby udržel skobu v díře a lezec se nezřítil do hloubky,“ říká Hack. Během dvou dnů Axel Hack a jeho kolegové dosáhli výšky 70 metrů ve skalním komíně a spotřebovali pouze dva akumulátory. „Nejdůležitější tam dole je, že se nic nesmí pokazit. Všichni to vědí a totéž platí pro nářadí.“
Byla to velmi těžká práce – speleologové pracovali až 14 hodin denně. Ale dřina nakonec stála za to. I když se nepodařilo nalézt suchý přístup k jeskyni „2/7“, potápěč byl úspěšný. Voda ho přivedla k jinému jeskynnímu systému. Aby to dokázal, předal svým kolegům z týmu malý vzkaz. Jiní speleologové ho nechali na místě při expedici v roce 2000, když sestoupili do jeskyně „2/7“ přímou cestou. Pro speleology to byl velký průlom. Našli první spojení mezi oběma jeskyněmi.
Byl to důležitý krok k okamžiku, kdy bude odhalen celý jeskynní systém na plošině Ario. S hloubkou 905 metrů patří nyní spojené jeskyně „C4“ a „2/7“ k 140 nejhlubším jeskyním na světě a rozkládají se v celkové délce téměř 18 kilometrů. Podaří-li se najít spojení se sousedními jeskyněmi ve španělském pohoří, bude objeven nejhlubší souvislý jeskynní systém v Evropě s výškovým rozdílem více než 1 750 metrů mezi vstupem a výstupem.
Po více než dvou týdnech, a z toho po šesti dnech nepřetržitého pobytu v jeskyni, se tým výzkumníků připravil na závěrečný výstup. Z expedice se vrátili s jedinečnými dojmy a cennými zkušenostmi. Axel Hack: „Když vlezete do jeskyně, nikdy nevíte, co vás čeká. Protahujete se úzkým otvorem a najednou stojíte v kaňonu. Zanecháváme stopy v místech, kde nikdo před námi nebyl. Připadáte si jako Neil Armstrong!“
.png "Termokamery a termodetektory")
